"Ve městě Bethel jednou udělali zlaté tele a lidé jemu začali obětovat oběti, místo, aby konali pravou bohoslužbu živému Bohu. Král docela vydal rozkaz, který hlásal, že všechen národ musí obětovat tomuto teleti. Vybudoval k tomu chrám a vystavěl oltář, na kterém se měly přinášet tyto oběti. Proto poslal Bůh jednoho proroka, který volal proti ol-táři slovem Hospodinovým: 'Oltáři, oltáři, toto praví Hospodin: Hle, syn narodí se domu Davidovu, jménem Joziáš, kterýž obětovati bude na tobě kněží výsostí, jenž zapalují kadidlo na tobě; i kosti lidské páliti budou na tobě.'
Když král toto uslyšel velmi se rozhněval a rozkázal, aby proroka za-jali. Ale sotva tento rozkaz král vydal, zmrtvěla mu ruka. Oltář se roztrhl a popel se vysypal. Ustrašený král prosil proroka, aby se za něho modlil a aby se mu uzdravila ruka. Prorok splnil jeho prosbu a ruka se ihned zahojila. Král mu chtěl projevit svoji vděčnost, a proto mu řekl: 'Poď se mnou domů a posilň se, a dámť dar.' Prorok ale odmítl toto pozvání slovy: 'Bys mi dal polovici domu svého, nešel bych s tebou, aniž bych jedl chleba, aniž bych pil vody na místě tomto.' A tak nastoupil prorok Boží zpáteční cestu. V tu dobu žil v Bethel nějaký starý prorok. Jeho synové byli při tom, když se roztrhl oltář pod vlivem slova Božího proroka. Vyprávěli o této události pak doma svému otci.
Toto vyprávění vzbudilo u jejich otce ďábelskou zlost a závist proti pravému proroku. A v jeho srdce uzrálo rozhodnutí vyhledat muže Božího a svést ho k neposlušnosti Boha. Synům přikázal, aby mu rychle osedlali osla, usedl na něj a vyjel, aby honil proroka. Dohonil ho brzo, protože prorok si sedl a odpočíval pod jedním dubem. Přiblížil se k němu a řekl: 'Poď se mnou domů, a pojíš chleba.' Ale prorok odpověděl: 'Nemohuť se navrátiti, ani jíti s tebou, aniž budu jísti chleba, ani píti vody s tebou na místě tomto. Nebo stala se ke mně řeč slovem Hospodinovým: Nebudeš tam jísti chleba, ani píti vody; nenavrátíš se, jda touž cestou, kterouž jsi šel.' Ale zlý prorok odpověděl mu: 'Takéť já prorok jsem jako i ty, a mluvil ke mně anděl slovem Hospodinovým, řka: Navrať ho s sebou do domu svého, ať pojí chleba a napije se vody.' Lhal mu. Prorok z Judy mu uvěřil a zradoval se, protože byl už unavený, hladový a žíznivý. Již seděl a odpočíval pod dubem. Přemýšlel o tom, jak by to bylo dobře, kdyby Bůh změnil svůj úmysl. Ale Bůh nikdy nemění toho, co jednou řekl. A toto prorok z Judy musel vědět. A tak se vrátil s falešným prorokem do jeho domu a jedl s ním.
Ale když ještě seděli u stolu, promluvil hlas Boží k neposlušnému proroku a zavolal na něho: 'Protože jsi na odpor učinil řeči Hospodinově, a neostříhal jsi přikázaní, kteréžť vydal Hospodin, nebude pochováno tělo tvé v hrobě otců tvých.' Neposlušný prorok usedl na osla a jel pryč. Ale neodjel daleko, když najednou vyskočil mu do cesty lev, strhl ho z osla a zabil ho. Tento lev vykonal rozsudek nad neposlušným prorokem. Kolemjdoucí lidé viděli lva stojícího nad mrtvým tělem. Ale zabitého nesežral, ani se osla nedotknul lidé přišli do Bethel a vyprávěli o tom. Když to uslyšel starý prorok hned osedlal osla a vydal se na cestu hledat tělo proroka Božího z Judeji. Brzo našel tuto pozoruhodnou skupinu: zabitého proroka ležícího na zemi, opuš-těný osel stál vedle a nad nimi stál lev jakoby zkameněný pevně na místě. Bůh dovolil, aby lev proroka jenom zabil. Kdyby ho sežral, mohlo by se říci, že proroka potkalo na cestě neštěstí a že padl za oběť lvu. Ale takto každý viděl, že se zde naplnilo slovo Boží. Starý prorok naložil mrtvé tělo proroka na osla, odvezl ho do města a tam ho pochoval."
