Stalo se, že král moábský, Balák, se cítil utiskován od Izraelitů, a proto je chtěl zničit. Poslal lidi s penězi a vzkazem k Balámovi. Vzkázal mu: 'Přijď a zlořeč Izraeli a dám tobě hodně zlata.' Odpověděl Balám lidem: 'Zůstaňte u mne přes noc, já se budu doptávat Hospodina.' I zůstali. Balám se ptal Hospodina, ale ten mu odpověděl, aby s nimi nechodil nezlořečil lidu Izraelskému, protože mu Bůh požehnal. Když se Balám ráno probudil, byl zarmoucený, protože miloval peníze a rád by byl šel s moábskými muži. Ale přece jim konečně řekl, že jejich přání splnit nemůže. Poslanci odešli pryč a vyřídili to svému králi.
Tedy král zase poslal nové posly a ještě s více peněz a se vzkazem: 'Nezdráhej se, prosím, přijít ke mně, dám ti všechno, co budeš chtít.' Balám zase řekl i těmto lidem, aby u něho zůstali přes noc, že se bude opět ptát Hospodina. Ptal se ještě jednou Boha a ten mu odpověděl, aby tedy šel. Když Bůh jednou řekne, abychom nečinili to, co jsme se předsevzali a my to chceme přece učinit, pak nás nechá, abychom se sami přesvědčili a poznali, že to jest k naší škodě. Balám se ráno probudil a šel s moábskými. Muži jeli napřed oznámit svému králi, že Balám přijde, Balám jel po silnici na svém věrném oslu.
Najednou v jistém místě osel nechtěl jít dál a uhnul do pole. Balám ho začal bít, aby se zase vrátil na silnici. Balám měl špatnou náladu, jako mnozí lidé, když cítí, že dělají něco špatného. Jeli ještě kousek dál a přijeli k vinici, kde cesta vedla mezi dvěmi zdmi. Osel jako by viděl nějakou překážku, které se snažil vyhnout. Při tom se přitiskl až ke zdi a Balámovi odřel nohu. Balám se rozčilil a zuřivě bil osla znova.
Konečně přijel Balám na místo, kde byla cesta tak úzká, že se nedalo uhnout ani napravo ani nalevo. Osel nechtěl jet dál a zhroutil se pod Balámem. Balám ho pobízel a bil, ale marně. Tu otevřel Bůh oslici ústa, takže začala mluviti lidskou řečí a řekla Balámovi: 'Co jsem učinila, že mne po třetí biješ?' Balám odpověděl: 'Ó bych měl v rukou meč, jistě bych tě již zabil.' Oslice se zeptala: 'Zdaliž jsem byla kdy neposlušná? Zdali jsem kdy obyčej měla tak činit tobě jako dnes?' Balám odpověděl, že ne a tu najednou se otevřely oči Balámovi a on uviděl nakonec také to, co celou cestou viděla oslice.
Proti němu stál anděl Hospodinův s mečem v ruce a díval se přísně na Baláma. Balám před ním padl na svou tvář. Anděl Hospodinův promluvil k Balámovi: 'Proč jsi bil oslici svoji po třikrát? A aj, já vyšel jsem, abych se protivil tobě, protože si počínáš nesprávně. Když mně viděla oslice, vyhnula se mně třikrát. Kdyby se byla nevyhnula, již bych tě byl zabil.' Tak zachránila oslice po třikráte života nevděčnému Balámovi. Balám se zastyděl a řekl, že se vrátí, když to anděl chce. Avšak anděl věděl, že Balám toužil jít s moábskými. Proto ho nechal, aby jel. Balám zase nasedl na oslici a nechal ji volně jít, jak chtěla. Ona ho již nemusela zachraňovat a tak jel on své záhubě vstříc.
Když přišel k bojišti Izraelitů. Padl tam nakonec v boji s ostatními poraženými moábskými. Byla to odplata za jeho svévolnost a lakotu. Mnozí lidé se dnes nalézají v podobném zaslepeném stavu jako Balám. Spěchají na zakázané cesty, přestupují Boží přikázaní a nedbají toho, že Bohu a jeho andělům se to nelíbí a jako Balám se hněvají na Boha, že je chce varovat a chránit před záhubou."
